Kolaps přichází potichu. Když jsem to zjistila, bylo pozdě, říká Jelena Holomany
Jelena Holomany, spoluzakladatelka platformy Mindwell, promluvila na letošním eventu Forbes Women’s Summit s nebývalou otevřeností o své osobní zkušenosti s úzkostmi a vyhořením, které ji během života v Londýně přivedly až na práh zhroucení.
Popsala cestu z temnoty přes kognitivně-behaviorální terapii až ke vzniku digitální platformy Mindwell, která má ambici zpřístupnit kvalitní péči o duševní zdraví tisícům lidí.
Jelena Holomany měla perfektně rozjetou kariéru. Vystudovala prestižní školy, směřovala k práci v diplomacii a žila život, který zvenčí vypadal bezchybně. Jenže jak sama říká, „zvenku všechno vypadalo skvěle, ale uvnitř to byla tma“.
Poslední rok života v Londýně – městě, které ji formovalo během šestnácti let – se změnil v boj o přežití. Přepadaly ji těžké úzkosti, panické ataky a byla natolik paralyzovaná, že nebyla schopna fungovat. Léky nezabíraly, klasické terapie selhávaly.
A právě tahle osobní zkušenost ji přivedla ke změně kurzu – a ke vzniku něčeho, co může pomoci tisícům dalších lidí. Na letošním Forbes Women’s Summitu vystoupila Jelena Holomany s otevřenou a mimořádně silnou výpovědí. Mluvila nejen o pádu na dno, ale i o cestě zpět – a o projektu, který z bolesti udělal smysluplnou odpověď na palčivý problém současnosti – nedostupnost péče o duševní zdraví.
„Jsem typ člověka, který potřebuje cíl. Takže když jsem viděla, že mi nic nepomáhá, začala jsem hledat jiné možnosti,“ vysvětluje. Objevila kognitivně-behaviorální terapii (KBT), jednu z nejúčinnějších metod léčby úzkostných poruch. Díky spolupráci s profesorem Jánem Praškem, jedním z nejuznávanějších psychiatrů v Česku, přišla s myšlenkou terapii digitalizovat – a tak vznikla platforma Mindwell.
Platforma Mindwell je postavena na třech klíčových pilířích, které společně tvoří komplexní a zároveň efektivní systém digitální péče o duševní zdraví. Prvním z nich je psychoedukace, během níž se pacient dozvídá, co přesně prožívá, proč se to děje a jak jeho psychické obtíže vznikly – tedy získává hlubší porozumění svému stavu.
Na to navazují KBT cvičení, tedy konkrétní úkoly a nástroje vycházející z kognitivně-behaviorální terapie, které pacient plní samostatně a které slouží jako klíčový nástroj pro změnu myšlení i chování. Třetím pilířem je asynchronní zpětná vazba od terapeuta.
Díky tomuto modelu zvládne jeden terapeut pokrýt práci až čtyř kolegů. „Český systém péče o duševní zdraví je přehlcený a bude to jen horší. Musíme optimalizovat čas terapeutů a zároveň udržet kvalitu péče,“ upozorňuje Holomany.
Platforma funguje ve spolupráci se zdravotnickým holdingem Sotiriose Zavalianise a je součástí systému zdravotní péče – jde tedy o řešení, které není jen „apkou“, ale vážně míněným nástrojem s odborným základem a medicínskou validací.
Jedním z nejsilnějších momentů jejího vystoupení byla pasáž, ve které popsala, jak těžké pro ni bylo o svém problému vůbec začít mluvit. „Jako zakladatelka a žena jsem měla pocit, že musím být pořád silná. Bála jsem se, že když přiznám, že mám psychické problémy, přijdou investoři nebo partneři o důvěru. Myslela jsem si, že mě budou vnímat jako nestabilní,“ svěřila se.
Zároveň ale pochopila, že právě mlčení je tím, co udržuje stigma při životě. „Rozhodla jsem se, že profesora Praška neposlechnu a budu o tom mluvit veřejně. Úzkosti jsou peklo, ale kdo jiný by o nich měl veřejně mluvit než zakladatelka aplikace pro duševní zdraví,“ konstatuje Holomany.
A její zkušenost není výjimečná. Až sedmdesát procent zakladatelů startupů čelí psychickému přetížení, přesto se o tom veřejně mluví minimálně. Ve světě podnikání se stále více cení výkonnost než rovnováha – a právě proto je podle ní důležité tuhle konverzaci otevírat.
„Problém je, že psychický pád často nevidíme přicházet – zvlášť u silných lidí, kteří působí, že všechno zvládají,“ říká Holomany. Typickými znaky, že se někdo blíží k vyhoření nebo úzkostnému zhroucení, jsou podle ní izolace, rušení schůzek, nečekané dovolené nebo dlouhé nereagování.
„Třeba syndrom vyhoření má sedm fází – a až do šesté to člověk vůbec nemusí poznat. Důležité je být pozorný k sobě i k ostatním. Nestačí se jen zeptat jednou otázkou, jak se člověk má. Když někdo odpoví neobvykle, je potřeba jít hlouběji. Ptát se víc. Neignorovat drobné signály,“ radí.
Podle Holomany je na čase, aby se duševní zdraví začalo brát stejně vážně jako to fyzické. „Když nemáte v pořádku hlavu, nemáte v pořádku nic.“ Mindwell proto nabízí dostupnou, odbornou a efektivní péči, která může pomoci včas – dřív, než člověk doopravdy spadne.
Z jejího vystoupení na Forbes Women’s Summit si každý mohl odnést jedno silné poselství: mluvme o tom, všímejme si sebe i druhých a nezapomínejme, že i ti nejvýkonnější mohou potřebovat pomoc.
The post Kolaps přichází potichu. Když jsem to zjistila, bylo pozdě, říká Jelena Holomany appeared first on Forbes.