Restart Strahova. Fotbalisté chtějí nový stadion, Praha technologický park
Plány na vzkříšení strahovského stadionu ožívají. Zajímá se o něj Sparta či ČVUT.
Zažil všesokolské slety, na něž se jezdil dívat na koni i první československý prezident, vojenské přehlídky, tisíce cvičenců na spartakiádě, ale třeba i jeden z největších rockových koncertů kapely The Rolling Stones. Ale co bude se strahovským stadionem teď?
Ikonická pražská stavba architekta Aloise Dryáka má sice ty nejslavnější dny za sebou, mrtvo na něm ale není a nebude. Plány s ním má jak samotné hlavní město, které ho má v majetku, tak i fotbalisté, akademici a podnikatelé.
Jejich zástupci měli k budoucnosti Strahova minulý týden společnou schůzku, další je čeká v červnu.
To už bude mít jasno i Fotbalová asociace České republiky (FAČR), která vypsala výběrové řízení na projekty budoucího využití lokality Rošického stadionu, jehož pozemky vlastní a který leží hned vedle toho velkého.
Uzávěrka přihlášek je 8. dubna a zájem o něj má především fotbalová Sparta, která by na něm ráda postavila nový stadion s kapacitou třicet až pětatřicet tisíc diváků. Ostatně s fotbalovou asociací už o této možnosti jedná od loňského roku.
„Každou sezonou zjišťujeme, že nám kapacita na našem stadionu na Letné už nestačí. V tuhle chvíli máme devět tisíc držitelů permanentek, v příští sezoně jejich počet zvyšujeme na deset tisíc, ale stále máme na čekacím listu dalších deset tisíc těch, kteří o permanentku na zápasy stojí,“ přibližuje Ondřej Kasík, mluvčí Sparty.
Dalším důvodem je, že letenský stadion postavený v polovině devadesátých let už nesplňuje kritéria pro pořádání velkých zápasů. Na to, aby se na něm konalo třeba mistrovství Evropy nebo finále Evropské konferenční ligy, je potřeba kapacita přesahující třicet tisíc.
Na čekací listině máme deset tisíc lidí, kteří o permanentku na zápasy stojí.
ondřej kasík, mluvčí fotbalové sparty
O nabídkách bude rozhodovat výkonný výbor FAČR 20. dubna a finální verdikt padne na valné hromadě fotbalové asociace na konci května. Možností, jak to dopadne, je několik. Buď si pozemek dál nechá a zřídí takzvané právo stavby v prospěch vítěze soutěže na dobu třiceti let.
Ten bude moci postavit nový areál a pak ho i provozovat, přičemž mu za to bude asociace hradit pravidelnou odměnu – stavební plat. Po uplynutí dohodnuté doby pak přejdou pozemky bezúplatně na zájemce. Současně ale bude mít FAČR podle smlouvy právo stadion využívat pro své potřeby.
Další možností, jak může soutěž dopadnout, je třeba směna pozemků. Tedy že zájemce nabídne v Praze jinou vhodnou lokalitu pro vybudování stadionu.
Sparta má ale zájem podílet se na budoucnosti celého Strahova, tedy i velkého stadionu, uvnitř kterého má od Prahy dlouhodobý pronájem jak jedné z budov, tak i hřiště, na němž trénují dospělí hráči a mládež.
„Území vnímáme jako celek, a proto se koordinujeme,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Shoda podle něj panuje na tom, že na Strahově bude převažující funkcí sport, kterou doplní technologické a startupové centrum ve spolupráci s ČVUT.
Součástí náplně historického stadionu a především jeho památkově chráněných tribun mají být i aktivity paměťové instituce Post Bellum, která už před několika lety projevila zájem o umístění Institutu paměti národa do jižního křídla stadionu.
Stále ve hře je také možnost přestěhovat do jedné z tribun Muzeum paměti XX. století, které dočasně sídlí v Domě pážat na Hradčanech. Stadion by tak měl dostat charakter místa, kam se lidé budou chodit seznamovat s naší novodobou historií. Expozice by mohly zaplnit severní stranu stadionu, případně i část strany východní.
S plány FAČR, respektive fotbalové Sparty, by se pak mohla propojit západní tribuna, která nemá tak striktní památkovou ochranu a v níž jsou teď kanceláře různých sportovních svazů. Památkově chráněná je nicméně i volná plocha uprostřed stadionu. Na ní by město rádo zachovalo sportovní funkci třeba pro tréninky mládeže.
Podle hrubých odhadů z roku 2020, kdy se vedení města začalo budoucností Strahova zabývat, měla oprava historického stadionu vyjít na více než 1,2 miliardy korun. V současné době by ale cena byla pravděpodobně výrazně vyšší.
„Dnes to odhaduji na několik miliard,“ podotýká prorektorka ČVUT Veronika Kramaříková. Škola by tam ráda měla startupové centrum, navíc naproti má vysokoškolské koleje, jejichž sedm tisíc studentů by se mohlo v areálu vyžít i sportovně.
Na východní tribuně by mělo vyrůst technologické centrum a co-workingový a inkubační prostor, pro studenty i pracovníky ČVUT.
„Shodli jsme se, že bychom chtěli praktikovat model běžný v západní Evropě, kdy u stadionů jsou i inovační centra, která využívají potenciál klubu a fanouškovské základny. Tak tomu je třeba v Mnichově a má to úspěch,“ vysvětluje prorektorka.
Podle ní se celý areál bude zřejmě řešit po etapách, důležité bude také stanovisko památkářů, do jaké míry bude potřeba respektovat ráz stadionu. Ve hře je i varianta, že by dostal opláštění, a využily by se tak velké prostory ochozů.
Na technologickém centru se chce podílet i firma Prusa Research, která se specializuje na vývoj a výrobu 3D tiskáren a ráda by přispěla české komunitě tím, že dá lidem možnost vzdělávat se v moderních technologiích.
„Rádi bychom, aby centrum sloužilo studentům na fyzické prototypování, ke kterému se hodí naše stroje a 3D tiskárny. Zároveň chceme být součástí vědeckotechnického parku, který v Praze chybí,“ prozrazuje Ondřej Kašpárek.
Ten má ve firmě na starosti experimentální PrusaLab, jehož úkolem je vzdělávat a poukazovat na to, co se s vyspělými technologiemi dá všechno dělat. Že je lze použít k modelování, designu, vytváření uměleckých instalací i řešení zdravotních problémů.
„Na Strahově bychom rádi kladli důkaz právě na edukaci, což už se k nám do firmy fyzicky nevejde, naším cílem je vytvořit vzdělávací centrum,“ dodává.
Pokud se začnou všechny plány realizovat, přičemž jako nejvíc pravděpodobné se zatím jeví vybudování nového Rošického stadionu, bude nutné posílit v této části Prahy dopravu. Prvním krokem má být rozšíření tramvajové trati. Ta bude mít tři zastávky – Malovanka, Koleje Strahov a Stadion Strahov.
První se přesune blíže k Myslbekově ulici i pro linky jezdící na Vypich. Poté trať pokračuje po Vaníčkově ulici do další zastávky Koleje Strahov. Poslední zastávka Stadion Strahov bude u současného obratiště autobusů. Trať má měřit přibližně jeden a půl kilometru a první vozy by se po ní měly projet už za dva roky.
O budoucím využití velkého strahovského stadionu se diskutovalo již v roce 2008, kdy byl součástí plánů na uspořádání olympijských her v Praze v roce 2020. Z toho ale nakonec sešlo.