Proč nejvyšší důstojníci Bundeswehru posuzovali možnost útoku na Rusko pod cizí vlajkou? * Podstatou obranného svazku Řecka, Kypru, Arménie, Francie a Indie jsou vojenské dodávky pro Arménii * Ukrajinští běženci přicházejí v zemích EU o podporu

Zákeřná válka nebo psychický útok?

Alexej Belov

1. března 2024

Tak nám přišla odpověď na otázku, proč se německý kancléř Scholz stal najednou mnohomluvným, nadměrně otevřeným a viditelně nejednajícím ve shodě s pokrokovým Západem, který vyzývá, aby bylo kyjevskému režimu poskytováno co možno nejvíce nových zbraní.

Scholz nejprve řekl, že německé rakety dlouhého doletu (do 500 km) Taurus nepůjdou ukrajinskému vojsku. Vysvětlil to potřebou osobní přítomnosti německých vojáků na Ukrajině, protože jen oni mohou tuto složitou techniku ovládat.

Podle webu Focus podtrhl kancléř, že nechce, aby vznikla situace, při níž by německé znalosti a zkušenosti byly využívány Ruskem. Zdůvodnění svého postoje také opíral o zkušenosti britských a francouzských kolegů, kteří „jsou nuceni“ sami ovládat své dříve Ukrajině dodané rakety Storm Shadow a SCALP-EG.

Vyvolal tím ohromný skandál v „noblesní“ západní rodině. Řekl: „Jsou to zbraně s velkým doletem. To co dělají Britové a Francouzi, když kontrolují cíle a jejich doprovázení, není možno dělat v Německu. Každý kdo měl něco společného s tímto systémem, to ví.“

Jednoduše Scholz potvrdil domněnky ruských vojenských znalců, že západní vojáci jsou bezprostředně účastni ve válce proti Rusku na straně Ukrajiny.

Britský Telegraf píše, že se na Scholze okamžitě snesla kritika z Londýna. Bývalý předseda pro obranu Dolní sněmovny Ellwood charakterizoval Scholzovo jednání jako „nehorázné zneužití“ zpravodajských dat. V Berlíně vysoce postavený poslanec za opoziční CDU Norbert Rottgen nazval prohlášení Scholze „naprosto nezodpovědným“. Přitom si Ellwood myslel, že taková eskapáda německého vůdce měla odvést pozornost od toho, že Německo nechce vyzbrojit Ukrajinu vlastním raketovým systémem dlouhého doletu.

Možné je to i takto. Ale skutečně za několik dní, při reakci na bezohledný návrh francouzského prezidenta poslat na Ukrajinu vojáky NATO, Scholz jako utržený od řetězu křičel, že nohy německých vojáků tam nebudou.

„NATO není a nebude účastníkem v této válce. To zůstává nezměněno. nechceme, aby se válka Ruska proti Ukrajině změnila na válku mezi Ruskem a NATO. V tom jsme zajedno se všemi našimi spojenci. Znamená to také, že se Německo války neúčastní. Řeknu to přímo jako kancléř: Německo nebude posílat na Ukrajinu německé vojáky. Je to tak. Naši vojáci s tím mohou počítat. A vy se na to můžete spolehnout.“

Viditelně nejde jen o rakety, nebo o strach před novou velkou válkou. Tedy o co?

Právě se ukázalo, že čtyři vysoce postavení němečtí vojáci a úředníci ministerstva obrany posuzovali plány na bombardování Krymského mostu. Napsala o tom ve svém kanálu Telegram šéfka RT Margarita Simoňjanová. Uvedla: „Něco mimořádně důležitého mi předali spolupracovníci právě v ten den, kdy Scholz řekl, že NATO není a nebude zapojeno do ukrajinského konfliktu. Takové zajímavé čtení a poslech bych chtěla zveřejnit. Potěšit předplatitele. Na tomto zajímavém dokumentu vysocí důstojníci Bundeswehru posuzují, jak budou bombardovat (pozor!) Krymský most. Jak by to mohlo být klidněji, aby přitom mohl Scholz dále mluvit, že jeho chalupy se požár netýká. Zároveň pálí důstojníci Bundeswehru do Američanů a Britů a jsou přesvědčeni, že ti jsou dávno přímo v konfliktu.“

Simoňjanová před tím vyzvala velvyslanectví SRN v Rusku, aby vysvětlilo obsah rozhovoru a od něj samozřejmě žádná reakce nebyla. Jednali velitel operací a cvičení z Velitelství vzdušných sil Grefe, inspektor vzdušných sil Gerhartz a dva pracovníci centra vzdušných operací kosmického velitelství Bundeswehru Fenske a Frostedte. Při tomto jednání se probíraly i některé technické podrobnosti možné vojenské operace.

Jeden z účastníků řekl, že se intenzívně zabývali touto otázkou a bohužel došli k názoru, že je most, vzhledem ke své velikosti, jako přistávací dráha. Proto na něj nemusí být použito deset, nebo dokonce dvacet raket.

Vypadá to, že ryze hysterické (jinak se to nedá říci) jednání Scholze v tomto případě, se pojí k informaci o tom, že se Rusové dostali k nahrávce jednání a plánují ji zveřejnit. A protože Scholz chápe, že se pod ním třese půda, nenapadlo jej nic lepšího, než prozradit své společníky s tím, že Britové a Francouzi se dávno zabývali tím, co Němci zatím jen probírají.

Nečekané pro nás nebylo ani tak přiznání Scholze, ani obsah rozhovoru čtyř dědiců Wehrmachtu, ale podle ministra Lavrova sice uveřejnění rozhovoru německých vojáků je sice pozoruhodné, ale Rusko dobře ví o aktivitách NATO na Ukrajině.

Jsou Němci ve skutečnosti tak hloupí, že se chtějí vrátit do pro ně tak úplně nepotřebné války, nebo se má, jako u Macrona, mířit na východ a psychicky zaútočit na Rusko, když se může Ukrajina každou chvíli sesypat?

Kdyby se v tomto případě jednalo o trvale k Rusku nenávistné Brity, mohlo by se říci, že samozřejmě chtějí bojovat i třeba pod ukrajinskou vlajkou. Ale v Německu jsou dost silné skeptičtí ve věci ukrajinského konfliktu a místní establishment ve značné části nechce úplný rozchod s Ruskem, ke kterému ho tlačí Londýn i Washington.

Nedávno řekl bývalý předseda vojenského výboru NATO generál Luftwaffe Harald Kuyat: „Na Západě existuje nepochopení. Má se zato, že dodávky zbraní mohou umožnit Ukrajině zvrátit strategickou situaci ve svůj prospěch. To je omyl. Toto přesvědčení známe z vlastní historie. Taková zázračná zbraň není. Nakonec se najde diplomatické řešení. Proto každý, kdo prodlužuje podporu Ukrajiny ve válčení do vítězného konce, podle mne Ukrajině škodí.“

Při svém jednání němečtí důstojníci leteckých sil navrhovali bombardování ze vzduchu. Ohledně takové varianty německý ministr obrany Pistorius zatím nic nenamítal. Avšak skandál se teprve rozbíhá. Počkáme. Jenže jedno se může říci s jistotou. Dnes je již cítit hnilobný zápach porážky. Západ se chová jako krysa zahnaná do kouta, připravená třeba zemřít, ale vléci za sebou na smrt celý svět. Je to vážné a s něčím takovým se musí počítat.

Převzato z Fondsk.ru

***

K invazi do Arménie se připojilo Řecko

Kamran Gasanov

7. března 2024

Řecký ministr války Nikos Dendias při návštěvě Jerevanu ohlásil alianci mezi Řeckem, Kyprem, Arménií, Francií a Indií

Arménie učinila ještě jeden krok k evropské integraci. Samozřejmě se ještě nejedná o nějaké vážné dokumenty, status kandidáta zatím Brusel nedal. Probíhá však aktivní komunikace se zeměmi bloku. Francie, kterou Arméni uznávají kvůli jejímu postoji ke Karabachu, celý proces vede, přidává se Řecko. Řecko a Francii spojuje to, že nesnášejí Turecko. Francii spolu s Kyjevem a Řeckem se nemile dotkly snahy Turecka, jež od roku 2020  připravuje těžbu plynu ve Středozemním moři. Turecko je spojencem Ázerbájdžánu, a proto je Řecko blíže Arménii.

Západní zbraně v Arménii

Dne 4. března navštívil Jerevan ministr obrany Řecka Dendias. Při setkání s arménským kolegou Papikjanem informoval o spojenectví obou zemí s účastí Francie a Indie. Řekl: „Vytvořili jsme úspěšné třístranné obranné spojenectví našich zemí ještě s Kyprem, ale mohou být také jiné, třístranné nebo čtyřstranné dohody s Francií a Indií. Důležité země, velké mocnosti, které jsou přáteli zároveň Arménie a Řecka.“

Podstata obranného svazku zmiňovaného řeckým ministrem, jsou vojenské dodávky pro Arménii. Jsou známy dodávky obrněných vozů a systémů PVO od Francouzů. Loni v prosinci podepsaly Arménie a Řecko dohodu o vojensko-technické spolupráci. V červenci 2023 přijaly Arménie, Kypr a Řecko společný program vojenské spolupráce. Indie zásobuje arménskou armádu samonaváděcími systémy AKAS a houfnicemi ATAGS o ráži 155 mm.

Pro Arménii znamená podpora aliance Řecka, Kypru, Francie a Indie možnost posílit svoji obranu a odejít z opatrování Ruska. V den, kdy ji navštívil Dendias Jerevan, byli ruští pohraničníci vyzváni, aby opustili letiště Zvarthnoc v hlavním městě. Zároveň v těchto dnech ohlásil Pašinjan zmrazení účasti republiky v CSTO.

Papikjan nazval návštěvu Dendiase za symbolickou a charakterizoval ji jako důkaz přátelství obou zemí. „Všechno to dokazuje, že mezi našimi zeměmi jsou politické vztahy vysoké úrovně, založené na tradiční družbě, vzájemné pomoci, přání, hodnotách a společných přístupech lidu obou zemí.“

Řecko může jakožto člen EU Arménii podpořit v integraci, kterou si přeje. Pašinjan řekl, že jeho země se bude integrovat v míře, ke které je připravena EU.

K čemu Arménie potřebuje Řecko?

Na jednu stranu je Arménie možností pro Řecko k rozšíření svého vlivu venku. Athény nemají velký potenciál. Před deseti lety Řecko bankrotovalo. Avšak řecká vláda potřebuje zvýšit svůj význam na účet ještě slabších hráčů a využít své postavení člena EU. Řecký premiér Mitsotakis řekl dne 27. února při návštěvě Pašinjana v Athénách: „S předsedou vlády jsme hodnotili reformy, které prosazuje s cílem, který zcela podporujeme, orientovat Arménii na Západ. Je naprosto přirozené, že při členství v EU a NATO je naše země ochotna přinést vklad svým know-how a zkušeností při budování této nové liberální demokracie.“

Za druhé hraje roli turecký faktor. Přes minulou návštěvu Erdogana v Řecku a přes vřelá slova o přání normalizovat vztahy, není konflikt v Egejském moři pryč. Vodní hranice jsou nadále sporné. I s Kyprem je věc složitá. Erdogan si přeje nezávislost Severního Kypru. Řekové se tomu brání. Ani Arménie ještě nemá vyřešeny vztahy se sousední zemí. Proto protiturecké sily drží spolu.

Za třetí hraje svoji roli i Rusko, ač to není tak vidět. Od začátku konfliktu na Ukrajině už Athény nepovažují za nutné brzdit své negativní vztahy ke zdánlivě bratrské pravoslavné zemi. V létě 2022 napsal portál Pronews.gr, že Ukrajině bylo předáno „neuvěřitelné množství“ řeckých zbraní. Jednalo se o stovky bojových vozidel pěchoty, útočné pušky AK-47, 60 kusů přenosných protiletadlových raketových systémů velmi krátkého doletu (MANPAD) Stinger a tisíce nábojů. Nedávno vešlo ve známost, že Řecko dostane od USA zastaralé útočné pušky a fregaty výměnou za ruské zbraně, které Američané předají Ukrajině. Dne 6. března slíbil Mitsotakis při setkání se Zelenským v Oděse podpořit jej a pomoci mu při vstupu do EU a NATO.

Řecko a Ázerbájdžán

Vztah Arménie k Ázerbájdžánu je dvojaký. V konfliktu těchto dvou zemí se Řecko viditelně staví na stranu Arménie. V roce 2020 chtěli po Ázerbájdžánu, aby přestal bojovat a po válce podporovali falešnou kampaň Jerevanu ve věci Lačinského koridoru. Letos ministr zahraničí Řecka oznámil úmysl Athén zahájit v rámci EU a UNESCO kampaň za „záchranu křesťanských památek v Karabachu“.

Ve stejné době Řecko ochotně kupuje ázebájdžánský plyn z Trasanatolského plynovodu (TANAP) a Transjaderského plynovodu (TAP). V roce 2022 bylo Řeckem oznámeno, že TAP zajišťuje 20 % spotřeby řeckého plynu. V době konfliktu na Ukrajině se zvýšil význam Ázerbájdžánu pro energetickou bezpečnost Balkánu. Nedávno se i Srbové napojili na TANAP přes Bulharsko. Odběry plynu Řeckem jsou umožněny tranzitem plynu přes Turecko.

Právě proto musí Řecko být zdrženlivé ke svým potenciálním a historickým soupeřům. Ázerbájdžán přitom obnovil svoji teritoriální nedotknutelnost, a to nemůže ignorovat ani Řecko ani Arménie.

Řecký ministr obrany v Jerevanu uvedl: ,,Chtěl bych zopakovat v obecnějším pojetí, že Řecko je pevně přesvědčeno o tom, že rozpory se musí vyřešit mírově. Kategoricky vystupujeme k veškerým jednostranným vojenským akcím v tomto regionu. Dosažení mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem podporujeme, ale v rámci mezinárodního práva.“

Když se to sečte, tak Řecko využije vzniklou mezeru v ruském vlivu na jižním Kavkaze, ale sotva může svojí aktivitou mít vliv v Arménii ve formě protiváhy Turecku a Ázerbájdžánu, na nichž jsou Athény závislé.

Převzato z Vestikavkaza.ru

***

Život zadarmo skončil. Ukrajinské běžence začali vytěsňovat z Evropy

Dmitrij Plotnikov

9. března 2024

Zrada na Ukrajincích přišla tam, kde ji nečekali. V Nizozemsku začali vyhošťovat ukrajinské uprchlíky. Ti ztrácejí v zemích EU výhody. Vstoupil v platnost zákon o odebírání jejich sociálních výhod a bydlení. Upozornění, že musejí opustit zemi, dostali i tak zvaní bonusoví Ukrajinci.

Je čas k odchodu

Dosud se nejedná o občany Ukrajiny, ale o majitele pasů z jiných zemí. Ti, když byli na území Ukrajiny na počátku speciální vojenské operace, měli sice právo dostat azyl, sociální dávky jako běženci, ale nyní je Amsterodam zdvořile žádá, aby Nizozemsko opustili.

Odborníci již oznámili, že se tak připravuje mechanismus příštího vymáhání odchodu ukrajinských běženců z Evropy. Zatím se to procvičuje.

Dokonce ani v dříve blahobytném Německu to pro ukrajinské běžence není moc jednoduché. Německé úřady vyměnili občanům i běžencům plastové dokumenty, které „nějak“ již neplatí Ukrajincům při vjezdu do zemí EU.

USA směřují k odmítnutí

Nelze se tomu divit. Břemeno sociální sféry EU neúměrně roste. Evropa už tak vyprazdňuje kapsy kvůli pomoci Ukrajině a navíc chutě přibývajících Ukrajinců silně narůstají. Přitom Ukrajině pomáhá jen Evropa, balík pomoci z USA se zastavil a kdy se pohne, to není jasné.

Je březen a Demokraté v čele s Bidenem ještě od loňska přesvědčují Kyjev, že se již dohodnou ve věci sponzorování jeho režimu. Avšak dosud k ničemu nedošlo a jak to bude vypadat dál, je v nedohlednu.

Je vidět, že Ukrajina je dnes tažena jen Evropou. EU naposledy vyčlenila Kyjevu 50 miliard EUR. Jsou sice rozloženy do několika let, ale i tak je to něco. Živobytí všech běženců vychází na značný obnos. Spojuje se to s mobilizací na Ukrajině. Ukrajinské vojsko je z hlediska lidí neuvěřitelně nedostatečné. Evropa nemůže porušovat své vlastní zákony a vyhazovat ukrajinské uprchlíky. Jestliže by byli vyhošťování jen Ukrajinci, bude vidět, že celý růžový sen o demokratické Ukrajině se v mžiku zřítil. Ukrajinec si sice může najít jiné místo pro pobyt, ale důležité přitom je, že v zemích třetího světa nebude dostávat takové dávky jako v Německu. Proto se přijímají různá opatření, která mají Ukrajince vytlačovat z Evropy, třeba i domů na Ukrajinu. Avšak dá se čekat, že občané Ukrajiny, kteří z ní utekli, nedychtí po návratu a odchodu na frontu.

Družba je družba, ale…

Takže „milí“ Evropané usilují všemi prostředky o vypakování svých ukrajinských přátel tam, kde je očekávají pracovníci TCK (územní náborové středisko a středisko sociální podpory). Ti si již osvojili schopnost násilně chytat lidi a přemisťovat je do obvyklých míst, odkud se „spolehlivě“ dostanou na místní bojiště.

Tak Evropa zabíjí všechny sladké sny Ukrajinců o tom, že je upřímně vítá ve svém náručí, že v Evropě určitě získají práci a pokud ne, potom si budou bez práce žít na dávkách. Ukázalo se, že na ně nikdo zvlášť nadšeně nečeká. Evropa ztratila levné energetické zdroje, výroba se všude omezuje, takže práce není ani pro vlastní obyvatele. Kde ji vzít ještě pro Ukrajince.

Kdysi všechno pěkně začínalo. Byly stálé demonstrace a náhlé akce (fleshmoby) ukrajinských běženců na náměstích s jejich věčnými výpady proti „ruské agresi“. A nyní není nic. Dříve to bylo každý den a dnes už v Evropě začali odstraňovat ukrajinské vlajky.

Nejsou to jen uprchlíci z Ukrajiny. Nepřijímat se už začíná i ukrajinské zboží. Tak končí růžový ukrajinský sen o evropských přátelích.

Převzato z Pravda.ru