Špatný signál pro mír? Analytik zmiňuje i Českou republiku

Velká výzva, rostoucí frustrace

S Pencem po boku Netanjahu zdůraznil, že se jedná o první oficiální návštěvu vysoce postaveného představitele USA v Jeruzalémě coby izraelské metropoli, přičemž zástupu novinářů naznačoval, že americké velvyslanectví může ve městě začít fungovat „do jednoho týdne“, připomíná analytik. Dodává, že o pár hodin později Pence v projevu k izraelskému parlamentu oznámil, že k tomu dojde až příští rok, což je i tak mnohem dříve, než se původně počítalo.

„Pane viceprezidente, měl jsem tu čest v průběhu let zde stát po boku stovek politiků a vítat je, a to všechny, v izraelské metropoli, Jeruzalémě. Toto je poprvé, kdy zde stojím a oba politici mohou říct ta tři slova: Izraelská metropole, Jeruzalém,“ cituje Andelman Netanjahuova slova. Doplňuje, že návštěva poskytla izraelskému premiérovi jasnou příležitost ukázat Palestincům, že prohráli.

Podobně se Abbás v Bruselu rozhodl požádat evropské ministry zahraničí, aby uznali Palestinu jako stát, poukazuje publicista. Vysvětluje, že evropští politici zatím nejsou připraveni zajít tak daleko, ale mohou učinit podstatný krok směrem k deklaraci, že pouze řešení na bázi dvou států bude fungovat – Francie ve skutečnosti říká, že je odhodlána tlačit evropské lídry k prvním konkrétním činům v podobě garance asociační dohody mezi EU a palestinskou samosprávou.

Nic z toho Andelman nepovažuje za dobrý signál pro mírový plán dojednaný Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, který odstartoval před rokem, ale evidentně se dostal na pokraj propasti poté, co americký prezident náhle uznal Jeruzalém za oficiální hlavní město Izraele a přislíbil do něj přesunout velvyslanectví USA.

Před návštěvou Jeruzaléma se Pencovi také dostalo mrazivého připomenutí, jak by mohla vypadat budoucí americká pozice v arabském světě, poukazuje analytik. Uvádí, že během obědu v Ammánu jordánský široce uznávaný král Abdulláh II. pronesl několik cílených poznámek připomínajících viceprezidentovi své předchozí, na jednáních ve Washingtonu kontinuálně prezentované obavy z amerického rozhodnutí o Jeruzalému, které by nevycházelo z uceleného urovnání palestinsko-izraelského konfliktu.

„Dnes je třeba překonat velkou výzvu, především při rostoucí frustraci,“ cituje publicista královy závěry s tím, že dle monarchy je třeba uznat východní Jeruzalém za metropoli palestinského státu, který bude koexistovat se „zabezpečeným a uznaným Izraelem“.

Konec amerických pozic

Pence popsal rozhovor jako „otevřený, ale srdečný“ a dodal, že i přátelé občas nesouhlasí, podotýká Andelman. Zdůrazňuje, že viceprezidentova cesta přinesla sérii zklamání, byť Pence doufal, že půjde o přelomovou návštěvu regionu – zapálenému evangelíkovi Penceovi palestinská samospráva zakázala navštívit Betlém a křesťanští klerici v Egyptě, který byl první viceprezidentovou zastávkou, zrušili některé dlouho plánované události.

Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí, který je spřízněnou duší prezidenta Trumpa, navíc ujistil, že jeho země vyvine maximální úsilí k řešení na bázi dvou států, přičemž i tento rozhovor Pence označil jako „nesouhlas mezi přáteli“, konstatuje analytik. Dodává, že podobný typ nesouhlasu se šíří v Evropě, čehož se Abbás jasně snažil využít při setkání s evropskými ministry zahraničí, byť pochopitelně každá země sama rozhodne, jak daleko zajde v uznání skutečného palestinského státu, případně zda pouze podpoří jednání o řešení na bázi dvou států.

Jedinou zemí EU, která zatím plánuje uznat Jeruzalém izraelskou metropolí, je Česká republika, ačkoliv Maďarsko zablokovalo rezoluci osmadvacítky odsuzující loňské americké rozhodnutí, připomíná Andelman. Doplňuje, že většina evropských politiků, s nimiž se Abbás v pondělí setkal, se kloní k tomu, aby byl statut Jeruzaléma přímo spojen s plánem, jehož výsledkem budou dva státy, Izrael a Palestina, koexistující na území, o něž nyní probíhá spor.

„V tomto momentě, kdy se Evropa naplno postavila na stranu vyrovnaného přístupu a většina arabského Blízkého východu brojí proti Trumpově iniciativě, se nejlepším řešením pro Spojené státy jeví jednoduše tiše ustoupit stranou a umožnit ostatním, aby zaplnili vakuum,“ píše publicista. Deklaruje, že Amerika, která od prvních dnů existence Izraele určovala tón v celé otázce, jedním náhlým krokem zcela ztratila své postavení.