Růst mě pobláznil, koukáme po Americe, říká o svých plánech strojař Wichterle
Má rodinnou značku Wikov. A taky tři dcery, které ale byznys nejspíše nepřeberou. A tak se Martin Wichterle možná ještě do jednoho velkého byznysového dobrodružství pustí.
Ano, je to ten Wichterle. Nositel slavného jména svého dědy Martin Wichterle ale určitě nemá ve svém resumé jen to, že je vnukem vynálezce kontaktních čoček. Svůj podnikatelský příběh si napsal sám: obnovil rodinnou strojírenskou značku Wikov a resuscitoval sklárny Rückl a Bomma. Na galavečeru Forbesu věnovanému rodinným firmám prozradil, jak smýšlí o předávání byznysu.
A že je co předávat. Menší strojírenské impérium zahrnuje devět firem generujících obrat blížící se dvěma miliardám korun. Firmám se podle Wichterleho dokonce daří tak dobře, že dostal chuť pustit se do ještě vyšších byznysových sfér.
„Náš růst mě pobláznil natolik, že bychom se ještě rádi podívali na vyšší rychlostní stupeň,“ řekl na na galavečeru s tím, že oko jeho a stratégů skupiny se upírá na americký trh, který by Wikov posunul do nového byznysového vesmíru.
Sklárny Rückl a Bomma sice nehrají v celkové byznysové rozvaze zásadní roli, Wichterle má ale radost z toho, že si na sebe už zvládnou vydělat a dokonce rostou. „Ve skle žádné velké bohatství není. Je to ale české průmyslové dědictví, které je hezké mít v portfoliu,“ doplnil.
Zatímco valná část publika v jízdárně zámku Králova koruna řeší předávání rodinné firmy přímo další generaci, Martin Wichterle připustil, že v jeho případě to nejspíše nevyjde. Tedy ne přímo v druhé generaci.
Ne že by potomky neměl, jen to z jejich životních cest nevypadá, že by je srdce volalo do ředitelských křesel. „Mám tři dcery. Jedna studuje chetitské jazyky, druhá filozofii a třetí moderní tanec,“ zrekapituloval své nástupnické vyhlídky podnikatel.
Vystudovanému geologovi Martinovi Wichterlemu kvůli tomu ale těžký kámen na srdci neleží. Poslední, co by podle svých slov chtěl, je tlačit dcery, aby po něm začaly rodinný byznys přebírat. Děti podle něj mají mít hlavně možnost, aby se samy rozhodly, čemu svůj život zasvětí.
Místo toho má firmu jako takového dalšího potomka, kterého chce nejprve naučit fungovat i bez přičinění rodičů. „Rozhodně zvažuji možnost svěřeneckého fondu. Ale v první řadě musím firmu dovést do stavu, kdy vlastníka už nebude potřebovat. Pak už stačí nastavit vyšší řídící strukturu, na tom už pracuji,“ prozradil. Žádný trust podle něj totiž nikoho nezachrání, pokud v něm firma neumí fungovat sama o sobě.
Dodal také, že by se nebránil vstupu schopného investora, který by skrze svůj minoritní podíl pomáhal vést firmu k dalšímu růstu.
Kromě toho má ale Martin Wichterle i obzory širší, přesahující hranice rodiny. Je jedním z ambasadorů spolku Druhá ekonomická transformace, která si klade nemalý cíl: přetvořit v dalších třech dekádách českou ekonomiku tak, aby se přizpůsobila světu v polovině jednadvacátého století.
„Pro české hospodářství je důležité, že tu potřebujeme finální produkty. V tomto mě inspiruje odkaz mého dědy Otta. Ten měl tu vzácnou schopnost něco vymyslet, zařídit produkci, udělat tomu marketing a následně to prodat. To chceme, aby se dělo v Česku,“ nastínil podnikatel.